Časté otázky

Jde o zařízení, v němž lze jako palivo ekologicky využívat především směsný komunální odpad (SKO), který zůstal po primárním vytřídění v domácnostech či firmách bez jiného využití. To znamená, že tento odpad dodaný „na bránu“ ZEVO už neobsahuje významný podíl složek, které lze efektivně dotřiďovat (MBÚ) a následně využít jinak než energeticky dle platné legislativy. Zkratka ZEVO napovídá, že jde o zařízení na energetické využití odpadu. V něm se řízenou oxidací (termickou reakcí) vyrábí tepelná a elektrická energie. Odpad lze tedy využít jako lokální, částečně obnovitelný zdroj energie nahrazující fosilní paliva (zemní plyn a uhlí), jejichž těžba a spalování jsou čím dál více vnímané jako společensky nežádoucí.

160.000 t odpadu (převážně SKO) může při dodávce tepla do sdílené soustavy zásobování tepelnou energií nahradit cca 70 000 t hnědého uhlí o průměrné výhřevnosti 12,5 MJ/kg nebo cca 25,4 mil. m³ zemního plynu.

Tyto odpady tak naleznou využití alespoň v energetice a neskončí na skládkách, kde již po dlouhá desetiletí v obrovských objemech tlejí bez smysluplného využití a ještě zatěžují životní prostředí únikem škodlivin do podzemních vod a skleníkových plynů (CO₂, metan CH₄) do atmosféry.

Výhřevnost směsného komunálního odpadu se v čase mění, jak dokládají zkušenosti z jiných provozů v rámci České republiky a hlavně dalších evropských států s rozvinutějším odpadovým hospodářstvím. Při zlepšování primárního třídění výhřevných složek (zejména plasty, papír, textil) dochází ke snižování výhřevnosti, snižováním podílu biosložky naopak dochází ke zvyšování výhřevnosti. Podíl SKO na vstupu do ZEVO tvoří cca 75 % celkového objemu využívaných odpadů. Průměrná výhřevnost „evropských SKO“ končících v ZEVO je přibližně 10 MJ/kg, tj. potenciální zdroj k získání 0,32 MWh dodané elektřiny a  3,94 GJ (1,094 MWh) dodaného tepla z 1 tuny SKO do distribučních sítí. Dlouholeté problémy s celosvětově nedotaženou recyklací zejména plastů a mimořádný nárůst množství použitého obalového materiálu a ochranných pomůcek v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 však způsobují zvyšování průměrné výhřevnosti produkovaných odpadů, které končí v ZEVO nebo v horších případech se jimi plýtvá na skládkách.

Teplárna České Budějovice společně se 100% vlastníkem, statutárním městem České Budějovice, reagovala na vývoj evropské i národní legislativy, zmapovala možnosti budoucího energetického využití komunálního odpadu, zhodnotila varianty rozvoje společnosti a zpracovala podklady pro rozhodnutí o využití lokálního zdroje energie, jakým je komunální odpad, prostřednictvím technologie ZEVO. Nejde tedy o spalovnu, ale o zařízení, které využívá komunální odpad pro výrobu tepelné energie a silové elektřiny. Jedná se o běžný a léty prověřený proces efektivního využívání odpadů v celém rozvinutém světě.

Tato zařízení odpovídají nejpřísnějším ekologickým standardům. Díky kombinaci recyklace a energetického využití komunálního odpadu se vyspělým státům podařilo jednak udržet kvalitu ovzduší a zejména významně omezit neefektivní a pro životní prostředí škodlivé skládkování komunálních i ostatních odpadů na minimum.

• Proč má stát právě ve Vrátě?

Aby mělo zařízení ZEVO smysl, musí být napojeno na fungující vysokoúčinnou soustavu centrálního zásobování teplem. Jen tak je možné vyrobené teplo dostat k zákazníkům a maximálně využít energetický potenciál odpadů. A takovou distribuční síť mají pouze teplárny. Obyvatelé velkých měst také vyprodukují nejvíce komunálního odpadu na plochu. České Budějovice navíc leží v pomyslném geografickém centru kraje. Umístění zde tedy snižuje dopravní zátěž regionu, umožňuje využití dálniční a železniční sítě a optimalizuje logistický systém svozu odpadu včetně souvisejících nákladů. A čtvrť Nové Vráto? Zde Teplárna České Budějovice, a. s. provozuje technologicky dosluhující, zastaralou uhelnou výtopnu (o historii se dočtete v Historie lokality), sloužící pouze jako záložní, havarijní zdroj, jehož uzavření se plánuje na rok 2024. Využití tohoto budoucího brownfieldu pro zařízení ZEVO je tedy logické a vhodné.  Z tohoto místa navíc bude možné dodávat teplo do nových, rozvojových lokalit ležících v této části území Českých Budějovic.

Moderní stavba bude obklopena zelení různého typu a využije existující železniční vlečku stejně jako dálniční přivaděč. Tím nezatíží obydlenou zónu krajského města.

Navrhované zařízení a související logistika svozu vyvolává nejnižší náklady z hodnocených variant. Jedná se o prověřené nastavení systému nakládání s odpady a napomáhá ke kontrolovatelnému splnění cílů v oblasti životního prostředí (cirkulární ekonomika, snižování spotřeby fosilních paliv). Dosažení těchto synergických efektů umožňuje i dalším jihočeským partnerům.

ZEVO po svém zprovoznění přispěje k dlouhodobé stabilizaci nákladů jak na likvidaci odpadů v celém kraji, tak i cen tepla, které odebírají zákazníci v Českých Budějovicích. Současně se splní legislativní požadavky na budoucí nastavení systému hospodaření s odpadem, který nebude možné po roce 2030 v současné podobě ukládat na skládky. Dojde k modernizaci provozů Teplárny České Budějovice a k dalšímu reálnému snížení emisí. Areál budoucího ZEVO bude přístupný veřejnosti, napojený na cyklostezku. Počítá se s vybudování edukačního centra zaměřeného na témata cirkulární ekonomiky, komunitní energetiky, smart řešení pro moderní města a elektromobilitu i s realizací doplňkové výroby bezemisní elektřiny (dostupné budou rychlonabíječky elektromobilů).

Evropská unie průběžně konstatovala, že procesy využívání energie z odpadů mohou přispět k přechodu na oběhové hospodářství a že přeměna nerecyklovatelného odpadu na energii ve vysoce účinných spalovacích zařízeních je nedílnou součástí odpadového hospodářství a má významnou úlohu při podstatném snížení skládkování. Zároveň upozorňuje, že plánované kapacity ZEVO by neměly být založeny výlučně na komunálním odpadu a také, že členské státy s malou kapacitou ZEVO by se měly zaměřit na sběr a recyklaci odpadů a výstavbu ZEVO pečlivě plánovat. Dále uvádí, že celkově nadměrná kapacita EVO v EU neexistuje (uvědomuje si však problém nerovnoměrného rozložení v rámci EU), nedostatek kapacit EVO může vyvolat závislost na skládkování a v souvislosti s tím připouští, že omezená dotace na ZEVO je možná v odůvodněných případech (vyspělé státy totiž kapacity na energetické využívání odpadu už mají).

Původci odpadů (domácnosti, podniky) jsou ke třídění motivováni stále silnějším ekologickým přesvědčením o správnosti svého chování či ekonomicky na základě platné legislativy, resp. pomocí obecních podpor.

ZEVO zpracovává až ty odpady, které zůstanou po vytřídění využitelných složek. Na to je takové zařízení připraveno organizačně i technologicky (reaguje na různorodé složení přivážených odpadů, rozdíly ve výhřevnost apod.). Recyklace využitelných složek např. komunálního odpadu je jiná oblast, kterou řeší specializované firmy. ZEVO také produkuje odpady, tj. tuhé zbytky po spalování, resp. čištění spalin (někdy označovány také jako VEP = vedlejší energetické produkty). Tyto materiály lze využít ve stavebnictví např. při výstavbě dopravní infrastruktury, což přispívá k udržitelnosti čerpání přírodních zdrojů (např. snižování těžby kameniva či písku) a naplňování principů cirkulární ekonomiky.

V ZEVO se surovinami neplýtvá! Využívají se zde odpady, které po dlouhá desetiletí končí bez užitku na skládkách. Vyrábí se z nich elektřina a teplo. Tím se ušetří velké množství neobnovitelných fosilních paliv, které by se jinak musely k výrobě těchto energií vytěžit a spálit.

Půjde o středně velký zdroj, který dává ekonomický i ekologický smysl. Plánovaná roční zpracovatelská kapacita 160 tisíc tun odpadu (převážně SKO) pokryje část energetické potřeby krajského města a zároveň odkloní část energeticky využitelných odpadů v Jihočeském kraji ze skládek. Celkem se tu ročně vyprodukuje více než 300 tisíc tun odpadů vhodných k energetickému využití a plánovaná kapacita ZEVO ani po zohlednění stanovených evropských cílů v oblasti cirkulární ekonomiky neohrozí dosažení recyklačních kvót.

Město České Budějovice bude mít pro své občany garantovány dodávky tepelné energie za stabilní cenu a zároveň vyřešenou likvidaci odpadu s optimálními náklady i pro další obce a města v regionu.

Průměrná kapacita ZEVO na osobu dosahuje například ve Švédsku 591 kg/osoba/rok, Dánsku 587 kg/os/r, Švýcarsku 466 kg/os/r. Průměr v České republice je 75 kg/os/rok, vybudované kapacity ale stačí pouze k energetickému využití maximálně 14 % komunálních odpadů vyprodukovaných v ČR, což není ke splnění evropských a národních cílů dostatečné.

Je stavba vážně potřeba?

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. postupně zvyšuje poplatky za ukládání odpadů na skládky a od roku 2030 skládkování výhřevných odpadů zakazuje. Podle tohoto zákona se v roce 2035 má 65 % odpadů recyklovat, 25 % energeticky využívat a jen maximálně 10 % nevýhřevných zbytků ukládat na skládky. Tento cíl vychází z oběhového balíčku EU.

Za 10 let už tedy nebude možné ukládat komunální odpad na skládky. Města, obce, ale také firmy produkující tzv. průmyslový či živnostenský odpad musí vyřešit, co s ním.

Jak vysoký bude komín? 

Současný komín ve výtopně Nové Vrátě měří 160 metrů, dosahuje výšky nad okraj českobudějovické pánve a ani po úpravě se jeho výška nebude měnit. Jedná se o nejvyšší zděnou, resp. betonovou stavbu v Jihočeském kraji.

Nikoli, je tomu přesně naopak. Vyspělé technologie, využívající zbytkový komunální odpad v ZEVO, se řídí mimořádně přísnou legislativou Evropské unie a nepřetržitě 24 hodin denně se monitoruje. V zemích, kde ZEVO mají, prudce klesl počet skládek, které nekontrolovatelně produkují skleníkové plyny, zvláště metan, často zahoří a nekontrolovatelně produkují obrovské množství CO₂ a dalších plynů zatěžujících životní prostředí.  Při aktuálním nedostatku vody je problematická také vysoká spotřeba vody potřebná k uhašení hořících skládek odpadu.

• Pokud se správně třídí a recykluje, je ZEVO přirozenou součástí odpadového hospodářství vyspělých zemí.

Zařízení ZEVO je přirozenou součástí odpadového hospodářství vyspělých ekonomik stejně jako třídění a recyklace. Zpětné zpracování vytříděného komunálního odpadu tedy vždy předchází užití v ZEVO a v hierarchii nakládání s odpady je mu vždy nadřazené. Žádný odpad ale nelze recyklovat donekonečna. U papíru se uvádí 5 až 7 cyklů, u plastů 2 až 3. A co nelze recyklovat, je lepší alespoň energeticky zhodnotit, než zahrabávat bez užitku „pod zem“ a odsouvat problém budoucím generacím.

Tyto obavy nejlépe zhodnotí proces EIA, posuzující vliv stavby na životní prostředí. Už nyní je jasné, že ZEVO Vráto své okolí ani město hlukem či zápachem nezatíží. Pod nepřetržitou kontrolou, zcela v rámci přísných předpisů, budou i emise a produkované odpady. Podobná, a mnohem větší zařízení, stojí v centru Vídně, Kodaně nebo Monaka a jedno velké je i na území hlavního města Prahy v Malešicích. Každý zájemce se tam může o nezávadnosti provozu těchto zařízení kdykoli přesvědčit. Jenom v Evropské unii je jich v provozu skoro 500.

Spálením předpokládaných 160 000 t odpadu (převážně SKO) v ZEVO Vráto vznikne za rok 39 680 t/rok škváry, 9 258 t/rok popílku a zbytků z čištění spalin, 1 847 t/rok sádrovcového koláče z čištění odpadních vod a 3 840 t železných materiálů získaných ze škváry magnetickou separací.

Škvára je dle platné legislativy zařazena jako ostatní odpad a bude předávána oprávněné osobě k využití. Ve vyspělých zemích se využívá jako příměs do stavebních materiálů a v České republice zatím alespoň jako konstrukční prvek na skládkách odpadu a při jejich rekultivaci.

Směs popílku a zbytků z čištění spalin je zařazena jako nebezpečný odpad. Ze sila bude tento odpad odebírán přes plnící teleskopické zařízení do cisternových návěsů a bude s ním nakládáno způsobem stanoveným zákonem o odpadech č. 541/2020 Sb..

Sádrovcový koláč z čištění odpadních vod je zařazen jako ostatní odpad, bude shromažďován ve speciálních kontejnerech určených pro tento druh odpadu a bude předáván oprávněné osobě k odstranění.

Nezhorší. Doprava odpadu do Českých Budějovic bude realizována od Tábora, Jindřichova Hradce, Českého Krumlova a Kaplice po dálnici D3, od Třeboně po sinici I/34, od Trhových Svinů po sinici II/157, od Písku a Strakonic po silnici I/20. Z těchto směrů bude doprava vedena po Okružní komunikaci II/634 do ZEVO Vráto. Část odpadu se předpokládá dopravovat po železnici. Existují technologie, které zajistí efektivitu přepravy díky hermeticky uzavřeným velkoobjemovým kontejnerům. Odpad vznikající přímo ve městě České Budějovice bude svážen jako dosud, jen jiným směrem, a to do ZEVO Vráto místo na skládku odpadu Lišov. Bude-li odpadu ve městě stejně, bude tedy i stejná dopravní zátěž, jako ta stávající.

Bude se odpad svážet i v noci? 

Nebude. Odpad se bude svážet v pracovních dnech a to pouze v denních hodinách.

Existují modely dopravní situace z pohledu hluku a vlivu na ovzduší?

Modely existují a budou revidovány legislativním schvalovacím procesem. Předkládají se řešení, která jsou v souladu s trvalou udržitelností a kvalitním životem ve městě. To jsou cíle všech 240 zaměstnanců a vedení společnosti Teplárna České Budějovice, a.s., kteří jsou rovněž obyvateli nejrůznějších částí Českých Budějovic a přilehlého okolí.

Dále z časové řady vyplývá, že po obchvatu Českých Budějovic budeme jezdit dříve, než se ZEVO postaví. Už jen proto, že obchvat města se v podobě dálnice už staví. Spuštění ZEVO se vlivem legislativních procedur a následné výstavby předpokládá v letech 2028/2029.

Jak již bylo několikrát uvedeno, zvolená technologie je dostatečně po dlouhé roky známá ze stovek instalací po celém světě. Informace a zkušenosti spojené s projektováním i jejím provozem jsou proto běžně dostupné a jejich výměna probíhá na profesionální úrovni napříč relevantními obory (energetika, hasiči, oblast odpadů, vodárenství, legislativa, státní správa, samospráva atd.). V případě ZEVO Vráto se navíc bude jednat o zcela nové, moderní zařízení využívající ty nejlepší dostupné techniky.

Existují postupy pro havárie a poruchy, které jsou průběžně realizovány a kontrolovány dle aktuálního stavu projektu (příprava projektu, výstavba a vlastní provoz) a to z pohledu dokumentace, bezpečnostních postupů i konkrétních, praktických opatření. Legislativou jsou vždy hodnoceny také vlivy na bezprostřední i širší okolí. Provozované zařízení je například běžně připraveno na výpadky dodávek elektřiny. Je vybaveno záložními zdroji, aby se v takovém případě bezpečně dokončily procesy spalování a čištění spalin.