Historie lokality

Krajské město zažívalo dynamický rozvoj a okrajová lokalita se měla stát alternativou k teplárně v Novohradské ulici.

Umístění výtopny mimo město, jihovýchodně od rybníka Boru v Novém Vrátě na Okružní silnici, bylo výhodné, protože tu končil parovod a špičkový zdroj (pozn. vykrývající např. ranní špičky) tu našel své opodstatnění. Město tehdy zažívalo dynamický rozvoj a v plánech na zajištění dodávek technologické páry, tepla a teplé vody pro průmysl a nové byty dominovala snaha rychleji reagovat na nárůst potřeby energií a lokalita na okraji města by nebránila případnému rozšiřování výrobních kapacit v budoucnosti. Vznikla tak alternativa k teplárně na Novohradské ulici, obklopené hustější zástavbou.

Tehdejší Jihočeské energetické závody (JČE) zde původně plánovali výstavbu mazutové výtopny. Později se ale, z důvodu ropné krize (1974-1979), od tohoto záměru upustilo a projekt byl přepracován na výtopnu s uhelnými kotli. Samotná realizace byla rozfázována na tři části, přičemž výtopnu ve finální podobě se 3 uhelnými kotli mělo JČE začít provozovat po roce 1990.

Z nedostatku peněz a s příchodem nového společenského uspořádání po roce 1989 ke kompletní realizaci už nikdy nedošlo. Výtopna funguje od roku 1989 s jedním uhelným kotlem o maximálním výkonu 66 t/hod, bez výroby elektřiny. Dnes se jedná se o záložní zdroj, který je využíván při odstávkách výrobního zařízení v hlavním závodě teplárny na Novohradské ulici.

Stávající provoz výtopny je plánován do konce roku 2024, poté se další investice do tohoto uhelného zdroje nepředpokládají.