26. 7. 2020| autor: Pavel Mohrmann
Je to také reakce na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030, který vychází z oběhového balíčku EU. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu. Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení místní teplárny dřevní štěpku, komunální odpady, ale také jadernou elektrárnu Temelín, která začne už během příštího roku zásobovat krajské město prostřednictvím budovaného horkovodního napáječe. Jako záložní zdroje budou sloužit stávající kotle na zemní plyn.
Osvícenost politiků je pro transformaci komunitní energetiky a změny v nakládání s odpady nezbytná. Házet materiálově nevyužitelný, ovšem výhřevný odpad na skládky, je ekologicky a surovinově sebevražedné a město České Budějovice to pochopilo.
Nedávno zde byl schválen záměr realizace zařízení na energetické využití odpadů. Kapacitně se postará o 160 tisíc tun komunálního odpadu za rok a z jedné třetiny pokryje energetickou spotřebu největší teplárenské soustavy v Jihočeském kraji.
Právě s využitím komunálních odpadů, které jsou ročně produkovány v milionech tun, bojuje celý svět. Tyto odpady se vyznačují velkou nestálostí kvalitativních parametrů. Zařízení pro jejich bezpečné energetické využití musí být vybaveno technologiemi, které dokáží tyto heterogenní odpady bezpečně zpracovat, a zajistí kontinuální dohled nad dodržováním platné legislativy.
To samozřejmě vyvolává značné náklady na pořízení a provozování takového zařízení. Jeho umístění do vhodné lokality, která zajistí celoroční využití co největšího objemu vyrobené elektřiny a tepla, však část této ekonomické zátěže eliminuje a pomáhá snížit náklady na fungování moderního systému oběhového hospodářství. To bude i případ Českých Budějovic, neboť výhody této lokality dostupné po silnici i železnici budou čerpat producenti odpadů takřka z celých jižních Čech.
Energetické využití odpadů v zařízeních stojících u velkých měst nebo přímo v nich má nesporné výhody. Předně jsou například v areálech stávajících tepláren přípojky na centrální vytápění, takže infrastruktura je připravena a nemusí se pracně budovat. Město se navíc zbaví exhalací tuhých částic unikajících z pálení uhlí.
Rovněž je odstraněna případná prašnost při manipulaci s tímto palivem. Spuštěním ZEVO dochází podle analýz ke zlepšení kvality ovzduší, jelikož zákonné limity jsou například u emisí oxidů dusíku nižší o 55 procent, u tuhých znečišťujících látek až o téměř 90 procent atd.
Výhody energetického využívání jinak už nevyužitelných odpadů pochopili v mnoha velkých evropských městech. A nemusíme jít daleko. Vídeň využívá 4 podobná zařízení. Na severu Evropy jsou taktéž nezbytným článkem oběhového hospodářství a například v Kodani se stalo nové zařízení na využívání odpadů významným architektonickým dílem poskytujícím také sportovní vyžití místním obyvatelům.